Aktuality a akce

CHKO Slavkovský les má na příštích deset let schválený plán péče. Až do roku 2035 se může Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Slavkovský les v ochraně a péči opřít o tento odborný koncepční dokument. Ministerstvem životního prostředí ČR byl schválen v polovině června letošního roku.

Plán péče o chráněné území je zpracováván ochranou přírody a krajiny a udává směr, jakým by se mělo dané přírodní území vyvíjet a jaké jsou priority jeho ochrany. Slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Jeho schválení souvisí také s možností čerpání krajinotvorných programů a tedy konkrétní péči o dané území.

“Nová struktura tohoto dokumentu vyžadovala přesnou definici vybraných nejdůležitějších chráněných ekosystémů. Jejich výčet je tak vlastně jakýmsi zhutněným popisem oblasti,” říká Přemysl Tájek, který byl garantem zpracování dokumentu na pracovišti Správy CHKO Slavkovský les. Území CHKO Slavkovský les tak definují ekosystémy:

1. rašeliniště, slatiniště a luční prameniště
2. hadcové bory a skalní hadcová stanoviště
3. podmáčené a rašelinné lesy
4. bučiny a suťové lesy
5. mezofilní louky a smilkové trávníky
6. vlhké a střídavě vlhké louky
7. skály a droliny
8. přirozené nebo uměle vytvořené vodní plochy a mokřady
9. vodní toky s přirozenou morfologií jejich koryta a s funkční údolní nivou

Nově také byly vybrány chráněné druhy, které se staly klíčovými předměty ochrany CHKO. Jsou to rožec kuřičkolistý, hnědásek chrastavcový a strnad luční. Každý z těchto chráněných druhů je deštníkovým druhem pro určitý typ krajiny a přírodních stavišť. Rožec kuřičkolistý jako endemický druh Slavkovského lesa a zároveň skalních výchozů hadců zaštiťuje péči o tato jedinečná stanoviště. Péče o hnědáska chrastavcového tak postihuje kombinovanou péči o nejcennější slatinné a mokřadní louky v CHKO. Strnad luční je zase druhem pestré zemědělské krajiny, který jednoznačně profituje při tvorbě mozaiky stanovišť v zemědělské krajiny – například realizací výsadeb a iniciačních stádií mezí.

“Ke sledování stavu ekosystémů i druhů (ale i krajinného rázu či migrační prostupnosti) byly pečlivě stanoveny tzv. indikátory – jakési limitní hodnoty, kterých by mělo být pro jednotlivé přírodní fenomény v CHKO za plánované desetiletí dosaženo,” vysvětluje Přemysl Tájek.

Obsáhlý dokument čítající 532 stran je volně ke stažení.